Zdroj: E15 Datum: 06.03.2025 Autor: Ondřej Souček
Průmyslová skupina CE, kterou miliardář Jaroslav Strnad začal budovat teprve před pěti lety, už atakuje miliardový zisk. Z nově zveřejněných čísel za rok 2023 vyplývá, že skupina zvýšila hrubý provozní zisk EBITDA meziročně o 140 procent na 785 milionů korun, a loni podle posledních odhadů vydělala dokonce 910 milionů korun. Letos svou výkonnost plánuje opět vylepšit, a to minimálně na zhruba 1,5 miliardy korun.
Skupině se dlouhodobě daří ve dvou segmentech – v železničním průmyslu a v oblasti opportunities, takzvaných příležitostných investic. Toto pravidlo neporušila ani v roce 2023, kdy růst nejvíce podpořil rozvoj železniční divize, a také tollingové financování ocelářské společnosti Vítkovice Steel, které v roce 2023 vytvořilo zhruba třetinu EBITDA.
Takzvaný tolling je dohoda, že vybraný partner, tedy tollingová společnost, výrobci financuje provoz například nákupem materiálů a podobně. Závod následně vyrobí finální produkty, dodá je za zpracovatelskou odměnu tollingové firmě a ta je už zpravidla sama prodá na trhu. V případě společnosti Vítkovice Steel tuto roli zastávala skupina CE Industries Jaroslava Strnada. Na konci roku 2023 však tato forma spolupráce skončila.
U loňských výsledků už proto hrála klíčovou roli chorvatská vagonka Đuro Đaković. Celá železniční divize podle předběžných výsledků vytvořila provozní zisk přes 400 milionů korun, takřka polovinu celkového odhadovaného zisku EBITDA.
Vagony, vagony, vagony
Strnad přitom Đuro Đaković ve spolupráci se skupinou Promet Group rodiny Materů vykoupil z insolvence ještě v době, kdy byla kvůli zadlužení zcela paralyzovaná. Dnes patří k největším výrobcům nákladních vagonů v Evropě. „Plníme restrukturalizační plán a měli bychom v tomto roce atakovat hranici tisíc prodaných vagonů. Nyní už jsme v počtu vyrobených vagonů a s portfoliem, které nabízíme, evropskou trojkou na trhu,“ řekl Hospodářským novinám na sklonku roku šéf Đuro Đaković Pavel Maroušek.
Jedničkou je Strnadův bývalý obchodní partner Alexej Beljajev a jeho Tatravagonka, dvojkou pak americký Greenbrier, který má pobočky v Polsku a Rumunsku. První vyrábí ročně zhruba 6,5 tisíce nákladních vagonů, druhý na evropský trh každý rok chrlí přibližně 4,5 tisíce kusů.
Významní západoevropští výrobci už podle Marouška neexistují, zkrachovali, a výroba tak probíhá ve střední Evropě, jihovýchodní Evropě, potažmo v Turecku. Celkově se v Evropě ročně vyrobí 15 až 18 tisíc železničních vagonů a dnes tedy CE Industries ovládá zhruba pět procent evropského trhu.
Výroba ještě poroste
Do budoucna to má být ještě víc. „Z našich výrobních linek bude za pár let sjíždět dva tisíce železničních vozů ročně. A do roku 2028 chceme toto číslo ještě navýšit,“ píše CE Industries ve výroční zprávě k roku 2023.
Velké ambice z českého průmyslu v posledních letech takřka vymizely. V tomto případě je ale optimismus opodstatněný. Obor má výhodu, že nemusí čelit levné asijské konkurenci, jak je tomu v mnoha jiných oblastech průmyslu.
„Dovoz vagonu z Asie se kvůli velkým vzdálenostem nevyplatí a do výstavby továrny se tamní hráči zatím nehrnou, protože by k tomu potřebovali robustní servisní služby. Ty přitom není snadné vybudovat. V tomto ohledu je trh evropských výrobců vagonů dobře chráněn,“ míní Filip Budník, investiční ředitel fondu Thein Industry.
Na druhou stranu má obor i své nevýhody. „Trh sice v posledních letech rychle rostl, nicméně platí, že je hodně ovlivněn zájmem o nákladní přepravu, a tedy hospodářskými cykly. A právě nyní se situace začíná obracet a na trhu lze vycítit mírné ochlazení poptávky po vagonech,“ říká Budník s tím, že u výrobních firem se slábnoucí poptávka může projevit se zpožděním, protože obvykle mají nasmlouvané zakázky až na několik let dopředu.
Letos do výsledků výrazně promluví tollingová spolupráce se společností Liberty Ostrava, a také integrace skupiny Helicopter Alliance, která se zaměřuje na modernizaci amerických vrtulníků Black Hawk a kterou dosud většinově vlastnil Jaroslav Strnad mimo strukturu CE Industries.
O efektu tollingu Rabiec zatím mluvit nechce, protože firma stále neví, jak dlouhou jej bude provozovat. Přesto prozradil odsouhlasený plán skupiny na tento rok: „Po sloučení s Helicopter Alliance, a zároveň bez započtení tollingu cílíme na 1,45 miliardy korun EBITDA.“ Pro srovnání – zhruba stejný zisk v roce 2023 vytvořil známý výrobce zdravotních postelí Linet Zbyňka Frolíka. Jedna z největších tuzemských průmyslových skupin MTX Group Petra Otavy v tom samém roce vydělala zhruba dvojnásobek.
Ekonomický ředitel CE Industries Jiří Rabiec s tím souhlasí, nicméně dodává, že významnou roli hrají v oboru i zmíněné doprovodné služby, které náchylnost skupiny k hospodářským cyklům snižují.
„Umíme vagon navrhnout, vyrobíme ho a jsme schopni ho servisovat. Vedle Česka dokážeme servis zajistit na Slovensku, v Maďarsku, části Polska a v Chorvatsku. Máme také firmu Vítkovická doprava, kde dokážeme zaparkovat vagony, pokud pro ně leasingové společnosti nemají uplatnění. Zároveň umíme vagony ekologicky zlikvidovat přes společnost SPV Recycling,“ říká Rabiec.