Zdroj: Forbes Datum: 05.01.2023
Železo a ocel. Materiály, které se hledají v kanceláři jednoho z největších českých strojírenských magnátů jen těžko. Na stěnách visí barevné, pozitivní obrazy a i nábytek má spíše teplé odstíny než ocelově chladné. Byznys, který se mezi těmito zdmi odehrává, připomíná snad jen polička proti dveřím s malým modelem lokomotivy, který Jaroslav Strnad dostal nedávno k 50. narozeninám.
Jaroslav Strnad je zakladatelem společnosti Czechoslovak Group (CSG), která mimo jiné převzala upadající společnost Tatra a mnoho dalších strojírenských firem. Holding, který postupně budoval skoro 30 let, před čtyřmi lety předal synovi Michalovi, čímž z něj udělal nejmladšího českého miliardáře.
Na pláži soukromého ostrova ale Jaroslava Strnada nenajdete. Neodpočívá. Místo toho staví impérium nové – průmyslový holding CE Industries (CEI), který v současnosti tvoří 20 společností s obratem přes devět miliard korun. Jak vypadá takový byznys po byznyse?
"Miliardář Strnad starší finišuje převzetí další české firmy"
"Strnad ovládl krachující strojírny MICo"
"Strnad krouží kolem hutí Vítkovice Steel"
"Tatrováci ovládli klíčovou značku chorvatského průmyslu.“
Tak takhle nějak. Alespoň podle novinových titulků. „Rozhodně se nenudíme,“ usměje se, když vypráví o tom, jak spolu s Reném Materou nedávno ovládli největší chorvatskou strojírenskou firmu Đuro Đaković Group (DDG).
Podíly mají oba společníci stejné jako při společném vstupu do kopřivnické Tatry v roce 2013. Skupina CE Industries Jaroslava Strnada má 65 procent, skupina Promet Group Reného Matery 35 procent. „Známe se dlouho a víme, co od sebe můžeme očekávat,“ podotýká český průmyslník.
DDG se zabývá především výrobou nákladních vagónů, ale aktivity má i v obranném průmyslu. Tvoří ji tři dceřiné společnosti. V divizi speciálních vozidel se vyrábějí železniční vagóny, ale i vojenská technika. „Do budoucna ji chceme rozdělit na dvě firmy, jednu na vagóny a druhou pro obranný průmysl,“ říká Jaroslav Strnad.
Zakázky pro chorvatskou armádu se v DDG navyšují a jen prodeje vagónů v roce 2022 vzrostly na více než dvojnásobek prodejů předchozího roku. A produkce má podle Strnadových plánů dál výrazně růst.
Odpad, energie i aviváž
„Díváme se i po dalších zajímavých projektech na Balkáně. Hledáme příležitosti, které by pasovaly do našeho portfolia,“ odhaluje další plány Jaroslav Strnad. Některé jsou i překvapivě lepkavé a voňavé: v loňském roce jeho holding koupil srbského výrobce pracích prášků, aviváží a domácích prostředků Beohemija, nedávno převzal výrobce spotřební chemie Solira Company a právě dokončil akvizici české firmy Kaumy – dovozce a výrobce čekankového sirupu a zdravé výživy.
„Divizi, kde jsou potraviny a drogerie budujeme úplně od začátku. Je to sice oblast, kterou jsem nikdy nedělal, ale mám v týmu šikovné lidi, kteří jí rozumí a vidíme v ní velký potenciál,“ říká ikona zbrojního průmyslu.
Potenciál vidí i v dalších klíčových oblastech jeho holdingu, kterými jsou odpady a recyklace surovin, železniční doprava i energetika a strojírenství. „Energetika je dlouhodobě podfinancovaná. V recyklaci bude stále potřeba lépe třídit a lépe zpracovávat. Železnice je zase zelená, jsou tu velké snahy dostat zboží ze silnic na koleje a do toho bude potřeba obnova vozového parku,“ vysvětluje svoje vize.
Ne, energii rozhodně neztrácí. A neztrácí ani chuť přebírat perspektivní firmy v potížích. Jako například třebíčskou strojírenskou firmu MICo, která se specializuje na servis a dodávky komponentů pro jaderné elektrárny.
„Elektrárny stárnou a možná se dožijeme výstavby nějaké nové. U toho bychom samozřejmě rádi byli. Do této akvizice jsme ale šli i proto, že MICo dělá i pro další odvětví energetiky a pro chemický a petrochemický průmysl. Chceme dát firmu do pořádku, abychom v budoucnu zvládli i větší projekty,“ plánuje Jaroslav Strnad.
Bypass pro Vítkovice Steel
Nové impérium začal stavět na firmách vykoupených z krachujících Vítkovic, spolu s Martinem Ulčákem se marně snažili zachránit Vítkovice Heavy Machinery. „To se nám sice nepodařilo, ale zůstali nám ve Vítkovicích ještě tři společnosti, které fungují velmi dobře,“ říká.
Aktuálně pozorně sleduje situaci kolem třetích největších českých hutí Vítkovice Steel. Firmu se zablokovaným majetkem pomáhá financovat. „Poskytujeme jim tollingové financování. Nakupujeme materiál, Vítkovice Steel ho převálcují a my plechy prodáváme dál,“ vysvětluje.
„Bez toho by neměli šanci. Toller je takový bypass, aby firma přežila. Aby se nepropouštěli zaměstnanci a s nimi neodešly i schopnosti, které se pak už jen obtížně získávají zpět,“ dodává Jaroslav Strnad.
Ostatně právě Vítkovice byly hlavní důvod, proč před čtyřmi lety předal své první impérium synovi Michalovi. „Viděl jsem jiné investiční příležitosti. A šel jsem řešit Vítkovice,“ potvrzuje.
Důvěra v nástupce
V té době Michal Strnad už tři roky působil jako předseda představenstva CSG. „Předal jsem mu odpovědnost a starosti. Nedal bych to někomu, koho by to nebavilo. A hlavně jsem věřil, že to zvládne. Bez důvěry by to nešlo,“ poznamenává Strnad starší.
„Od té doby za mnou bylo mnoho lidí, kteří chtěli poradit, jak jsem to předání provedl. Ale já recept nemám! Prostě musíte věřit, že to nová generace zvládne a dát jí maximální podporu. Hlavně to musí chtít dělat,“ dodává.
Jeho syn Michal je podle aktuálního žebříčku Forbesu 18. nejbohatším Čechem a jeho CSG aktuálně figuruje ve velkých armádních zakázkách. Celkově firmy v holdingu CSG v roce 2021 vykázaly EBITDA v hodnotě 2,7 mld. Kč.
„Moji synové byli do podniká zataženi už od malička. Nebáli jsme se je k něčemu pustit, ať už to bylo ježdění ve vysokozdvižném vozíku nebo potom řízení společností,“ dokresluje Strnad.
Syny má dva. Ten mladší, Jaroslav, nedávno nastoupil ke svému bratrovi do CSG, kde dělá obchod a získává zkušenosti. Buduje otec CE Industries pro něj? „Když ho to bude bavit, určitě něco vymyslíme,“ nechává Jaroslav Strnad tuhle otázku nezodpovězenou a otevřenou.
Třetí holding už nebude
A co bude potom, až postaví novou skupinu na silné nohy? Dopřeje si odpočinek, nebo podlehne dalším výzvám? „Uvidíme. Ale třetí holding už určitě budovat nebudu. Zábavu mám teď na několik let. Jsme mladá skupina, kterou musíme složit a dát dohromady, aby vše fungovalo co nejlépe. Doplňujeme tým a získáváme zkušenosti. Dnes máme ve skupině firmy, které jsme většinou převzali v nějakých problémech. To vyžaduje pozornost a hodně práce. Až je stabilizujeme, přijdou jiné starosti, protože investiční apetit máme,“ říká.